Balíme na Bali

Zvětšit mapu
2 zavazadla 45kg, limit 40kg. Letiště Semarang. Čas 0535. Odlet (plánovaný) 0600. Stav pohodička.
Pán se nám zkusil naznačit, že máme limit dokonce 15kg s naší společností na zavazadlo, ale využili jsme pravidlo říkat NE, dokud nás nepustí. Fungovalo. Kamarád z Brazílie co s námi letěl, měl dokonce 32kg na své zavazadlo a prošel také.
Odlet reálný 0640. Letadlo vypadalo ok, i když místní linky mají kvůli nízkým standardům zakázán přístup do evropského letového prostoru. Z letiště jsme se přesunuli do Kuty. Zajímavé je, že se letiště jmenuje Denpasar, i když Denpasar není nebližší město. Město vypadalo úplně jinak, než vše co jsme dosud viděli. Uličky plné turistů, nekončící stánky a obchody, pokřikující prodejci, nabídky na kouzelné houbičky. Začala hledání ubytování. Ceny se účtují za pokoj a jsou hodně slušné. Nakonec jsme si vybrali hostel SukabeachInn za 132 000 Rp na noc ( 260Kč). Studená voda, sprcha, snídaně, balkón s výhledem do zahrady, bazén a krásné hinduistické stavby.

Vyrazili jsme na pláž Kuta Beach. Nejznámější pláž a taky nejlidnatější pláž tady. Překvapili nás obrovské vlny a množství surfařů (všichni Australani). Neustále vám někdo něco nabízí: prkno, kurz surfování, masáž (dokonce i začnou a musíte je ohazovat a odkopávat), lehátko, ručník…Tak jsme se rozhodli jít zkusit prkno. Honzík tvrdil, že instruktor je k ničemu a nepotřebuje nikoho, aby mu říkal, čekej na vlnu, klekni, stoupni a jed. To má okoukaný. Prkno jsme měli na hodinu za 25 000Rp (50Kč, samozřejmě všechno se smlouvá). Po první vlně Honzík pochopil, že to nebude tak jednouché jako na spotech, co tu pouštějí v každé restauraci. Byla to ale sranda. Honzík i trošku jel, pro mě byl úspěch se na tom udržet.

Večer jsme zašli na místní masáž (45 000Rp = 90Kč). Dostali jsme společnou místnost a 2 prťavé slečny. Hodinu po nás lezli, chichotali se a masírovali celé tělo. To byla pohodička. Poté nás čekala večeře s ostatními ze Semarangu a dalších měst kde nás projekt probíhal (asi 7). Restaurace byla na místní poměry dost drahá, byli jsme ze Semarangu zvyklí na jídlo za 10-20 000Rp (20-40Kč), tady nás čekalo jídlo 30-80 000Rp (60-160Kč). Další zastávkou byl místní klub Sky Garden. Mezi 10-11 večer nalévali 3 druhy koktejlů zdarma. Asi to bylo dost známé podle počtu lidí. Strávili jsme tam nějakou chvíli a pak se vydali přes bazén do naší postýlky.