Dny plné prezentací a loučení

Ráno vstáváme už v 7, abychom mohli být v 8 na office, kde máme dávat trénink EB a manažerům. Do půl devátý čekáme, než se přivezou klíče, abychom se na office dostali a mohli začít trénovat. Trénink zaměření na selling a možnosti zapojení partnerů do každé oblasti byl uplná novinky a všichni hltali každé naše slovo, takže se trénink protáhl skoro na 3 hodiny. Měli jsme super ohlasy, tak jsme ještě pokračovali tréninkem jen pro EB na GCPs z České republiky a sharing o našich týmových zkušenostech.

Asi v půl jedný jsme se všichni vydali na exhibition day (poslední část našeho projektu), který měl začínat v 1, ale když jsme v 1 dorazili, tak tam ještě skoro nikdo nebyl. Čas jsme využili tak, že jsme utekli na oběd, a když jsme s plným břichem přišli zpátky mohli jsme v klidu začít. 

Účelem exhibition day bylo přehrát nejlepší videa, který vytvořili studenti o HIV/AIDS. Dále jsme měli předášku od NGO na téma HIV/AIDS. Mezi jednotlivé videa a přednášky se mísili prezentace jednotlivých zemí. Tak jsme se pochlubili třeba s naším knedlem vepřem zelem a úspěchem českých hokejistů. Na konci exhibition day nám OC připravilo překvapení, každýmu přinosli malý dárek a poděkování a na ppt. Připravili o každém, co pro ně znamenal. Bylo to hezký, pak za námi přišli děkovat i studenti, kterým jsme dělali přednášku. Dádu nechtěli pustit zpátky do ČR, tak jsme snad přece jenom něco užitečnýho udělali.

Aby loučení nebylo málo, pokračujeme do sirotčince. Cestou jsme koupili fotbalový míč, tak hned jak skončí v 8 modlení, můžeme začít hrát fotbal a blbnout u dalších her. Přinesli jsme jim i nějaký fotky a prospekty z ČR, tak se jim to líbilo. Bohužel většina z nich se asi do Evropy nikdy nepodívá. Když nastvá čas loučení, nechtějí nás pustit a nám se taky odcházet moc nechce. 

Jedeme ještě na home party. Kde dáváme do placu českou becherovku – doteď nebyla příležitost ji vypít. Už je tu zase spousta nových trainees, který přijeli na nové projekty plný očekávání a my „starý“ už jsme tu jentak do počtu. 

Poslední den v Semarangu se pořádně vyspíme a potom se vrhneme na balení. Rozdali jsme spoustu dárků, ale stejně máme strach jak se zítra vejdeme do limitu 20kg. Jdeme se naposled projít po okolí, uděláme pár fotek, naposled usedáme k večeři s Dimasem, abychom přerušili půst a pak jdeme na poslední party.

Party je vedená v brazilském stylu, kdy 2 trainees z Brazilie pro nás připravili barbecue. Je poslední pivka, který si tady dáváme a poslední rozhovory s trainees z Ruska, Číny, Taiwanu, Nizozemska, Brazílie a spoustu dalších a pak je už je na čase říct bye bye, snad některý z nich uvidíme na Bali. Je to divný pocit jít spát naposled do pokoje, který byl na měsíc domovem.