O víkendu probíhal kamp pro 40 středoškoláků o HIV a IT. Zvláštní spojení? Součástí našeho projektu je video soutěž s HIV tematikou. Proto bylo cílem kampu nejen vzdělávat o HIV, ale i o tom jak udělat video, které pak prostřednictvím sociálních sítí zasáhne mnohem větší skupinu studentů.
Kemp probíhal v hotelu uprostřed Semarangu, všichni jsme se sjeli v sobotu v 12:00 ( když říkám všichni, myslím tím nás a pak pomalu zbytek lidí, to už je snad jasné všem.). Od 15 kamp oficiálně začal, každý z nás dostal do skupinky 2-3 studenty, kterým se celé dva dny věnoval. Já dostala 2 slečny a Honza 3. Docela zvláštní rozdělení jelikož cílem bylo, aby se otevřeně ptali na i dost intimní otázky. Vše probíhalo dobře a večer nás čekala osoba nakažená HIV. Byla to moc příjemná paní, která přišla se svým synem (8) a doma měla ještě pětiletou dceru. Vyprávěla nám smutný příběh, jak se díky svému muži nakazila, aniž by o tom věděla. A jaký život vede. Po skončení vyprávění ještě poprosila pořadatele, aby se mohla e všemi cizinci vyfotit a ukazovala nám různé fotky a dále vyprávěla. Nakonec každý přispěl pár tisíc, celkem jsme vybrali 1 000 000 Rp.
Poté jsme odpadli do postelí, v mojí jsme spali 4. I když se jednalo o pěkný hotel (první teplá voda a rohová vana co jsem tu viděla), míst bylo málo. Pouze 2 místnosti pro 20 cizinců. My jsme vstávali „až“ v 6 ráno. Jelikož od sedmi začínal program. Delegáti a pořadatelé vstávali už v 0230, aby si dali sahur (snídaně před rozbřeskem v době ramadánu) a mohli se modlit. Modlení je pravidelně vkládáno do programu, kdy mi máme pauzu nebo na ostatní koukáme.
Celý den jsme tam byli tak trošku zbyteční, IT vzdělání co jsme měli dodávat, nakonec měla externí firma. Bohužel však v programu co v ČR nepoužíváme a samozřejmě v bahasa. Poté probíhalo dlouhé loučení, kdy všichni cizinci postupně usínali na křeslech protože i 6am bylo moc brzo a místní výskali.
Kemp probíhal v hotelu uprostřed Semarangu, všichni jsme se sjeli v sobotu v 12:00 ( když říkám všichni, myslím tím nás a pak pomalu zbytek lidí, to už je snad jasné všem.). Od 15 kamp oficiálně začal, každý z nás dostal do skupinky 2-3 studenty, kterým se celé dva dny věnoval. Já dostala 2 slečny a Honza 3. Docela zvláštní rozdělení jelikož cílem bylo, aby se otevřeně ptali na i dost intimní otázky. Vše probíhalo dobře a večer nás čekala osoba nakažená HIV. Byla to moc příjemná paní, která přišla se svým synem (8) a doma měla ještě pětiletou dceru. Vyprávěla nám smutný příběh, jak se díky svému muži nakazila, aniž by o tom věděla. A jaký život vede. Po skončení vyprávění ještě poprosila pořadatele, aby se mohla e všemi cizinci vyfotit a ukazovala nám různé fotky a dále vyprávěla. Nakonec každý přispěl pár tisíc, celkem jsme vybrali 1 000 000 Rp.
Poté jsme odpadli do postelí, v mojí jsme spali 4. I když se jednalo o pěkný hotel (první teplá voda a rohová vana co jsem tu viděla), míst bylo málo. Pouze 2 místnosti pro 20 cizinců. My jsme vstávali „až“ v 6 ráno. Jelikož od sedmi začínal program. Delegáti a pořadatelé vstávali už v 0230, aby si dali sahur (snídaně před rozbřeskem v době ramadánu) a mohli se modlit. Modlení je pravidelně vkládáno do programu, kdy mi máme pauzu nebo na ostatní koukáme.
Celý den jsme tam byli tak trošku zbyteční, IT vzdělání co jsme měli dodávat, nakonec měla externí firma. Bohužel však v programu co v ČR nepoužíváme a samozřejmě v bahasa. Poté probíhalo dlouhé loučení, kdy všichni cizinci postupně usínali na křeslech protože i 6am bylo moc brzo a místní výskali.
Žádné komentáře:
Okomentovat