Hurá loďkou do ráje

Ráno jsme si konečně přispali, vstávali jsme až v 0700!:) Loďka nás dovezla na otevřené moře, kde jsme s malými rybičkami plavali, krmili je a šnorchlovali. Počasí bylo krásné! Druhou zastávkou byl neuvěřitelný ostrůvek. Zastavili jsme 300m od něj a došli k němu vodou (celou dobu bylo max po kolena). Moře mělo min 4 barvy a různě se měnilo, písek byl úplně bílý…hotový ráj. Ostrůvek jsme během 30 minut celý obešli. Cestou jsme narazili na obrovské mušle (kam se hrabe Chorvatsko). Jednu menší jsme si tajně schovali „za plavky“ a snad dovezeme domů. Poté nám donesli oběd a napůl v moři jsme si dali mořské plody. Po pár hodinách lenošení jsme se přesunuli na další ostrov. Opět bílá pláž, palmy, prostě idylka. Na ostrově bylo i pár stánků s kokosy, smaženými banány a nudlemi. Strávili jsme zde zbytek odpoledne, počkali na západ Sluníčka (ano to jsme dělali každý den.) a jeli na náš centrální ostrov.
Na „hotelu“ jsme poznali, že i ráj může být peklem. I přesto, že jsem se mazala celý den několikrát a Vichy faktor 50+ nemohla jsem si ani lehnout. Záda, nohy všechno neuvěřitelná bolest. Strávila jsme večer na pokoji (Honzík na pivu, styď se!).
Ráno jsme opět vyrazili. Já zahalená do dlouhých kalhot a šátků. Jela nás jen půlka (spálení a Asiati se slabšími žaludky to vzdali), tedy 10 lidí. Moře bylo neuvěřitelně rozbouřené. Házelo s námi z jedné strany na druhou, držela jsem se krabice s výstrojemi, abych neodletěla. Po 30ti minutách strachu jsme dorazili na další krásný ostrov. Váleli jsme se na pláži a spali. Někteří se zkoušeli potápět (my jsme místní výstroji tolik nevěřili). Další zastávkou být nečekaně další ostrov. Já se svou spáleninu sem ho strávila vleže a zvládla vyfotit jen slepičky, jak se pustili do našeho oběda. Bylo to drsný, napřed přišla jedna s malými kuřátky a našla pytel s prázdnými obědy, zavolala kohouta, ten přišel a hrozně agresivně otevřel zavázaný pytel a otevíral jeden lunch box za druhým. Asi mají fakt hlad pipinky jedny.(
Poslední zastávkou byl opuštěný vrak lodi, nad kterým jsme šnorchlovali. Indonésani tvrdí, že jsou v něm duchové a postihne nás kletba. Když jsme chtěli odjet a nešlo loď nastartovat, tak to tak vážně vypadalo. Po několika minutách a práci námořníčků jsme odjeli na hotel a měli rybí grilovačku. Ve skutečnosti moc negrilují, ale spíš udí. Maso bylo neuvěřitelně načichlé kouřem. Měli jsme několik druh ryb, chobotnic a dalších patvarů. Večer většina posádky odjela a zůstalo nás na další dobrodružství jen 7. A o tom příště.)