Ve čtvrtek jsme si zkusili život modelů! Vše začalo vstáváním v 5am (žádné spinkání do krásy), byli jsme převezeni před hotel, kde jsme čekali dobrou hodinu a trošku spinkali na ulici. Poté dorazila auto s řidičem, fotografem a další 3 trainee, kteří se šli fotit. Byli jsme převezeni do nedalekého městečka (1,5 hodiny – Salatiga) a vstoupili do svatebního salónu.Na stole nám naservírovali barevné koblihy a sušenky (no strava pro modelky to zrovna nebyla) a představili nám místního spolumajitele a kosmetika. Neztráceli jsme čas a přišla příprava. Mě čekal jako první make-up! Položili mě a 20min patlali různé vodičky a nanášeli nátěry. Když se mi povedlo otevřít oko a umělé řasy a došla do místnosti, všichni se lekli.)
Dalším krokem bylo oblečení, v první fázi jsme měli na sobě mezinárodní svatební šaty, tedy bílá klasika. Docela mě šokovali místní slečny, které neuměli anglicky, takže sem jen stála a oni natahovali a upevňovali spodničky. Nevím, jestli mě varovali nebo ne, bo sem nerozuměla, ale v najednou mi sundali tričko i podprsenku v místnosti plné lidí. Toto byl v muslimské zemi šok!
Poté mě čekal účes. Mezitím chlapci čekali s koblížky a další 2 slečny šli na make up a šaty. Já se přesunula na účes (šaty s vlečkou šli se mnou a utřeli celou podlahu, možná proto měli vše spíše žluté než bílé). Vlasy mi dělala paní a její pomocnice, natupírovala snad každý pramen a pak je zase přilepila lakem k hlavně. Poté
připevnila všude, kde se dalo obrovské stříbrné brože. Snažila jsem se naznačit, že menší by byla decentnější, ale marně.)Focení! Mini ateliér s fotografem byl připraven. Snažil se v indonéštině popsat, co mám dělat, ale těžko se mu rozuměla. Naznačila jsem mu ať mi to ukáže, ale nepochopil. První fotky vypadají dost prkenně.) Po pár záběrech šli na řadu další a já se převléct. Mezitím honzík dostal make-up a hnědý oblek (myslela sem, že to už je tradiční indonéský oblek, ale místní mě uvedl z omylu, že to je evropsky styl. Lol). Společné svatební foto jsme vynechali.
Následoval přesun do tradičních svatebních šatů. Dostala jsem červené šaty, plné třpytek a sítěk. Prý se v minulosti nosili denně. Škrábali solidně. Změna vlasů pro
bíhala, přidáním dalších třpytek (prý typické je čím víc tím líp). Honza dostal sukýnku a čepičku. Velikosti nebyli ideální, bo místní slečny i pánové měří o dost cm méně. A následovala další série fotek. Fotky salón bude využívat k marketingovým účelům. Nakonec jsme jako honorář dostali oběd v krásné restauraci v rýžovém poli a jeli zpět na naši farewell party. Party měla začít v 3.30, začala v 5pm!!!! A trvala do 10pm, každý prezentoval, jak miluje svoji host family a co dělal v Indonésii, bylo nás 16. Ale nebojte náš výlet zde nekončí, jen končí náš projekt a přesouváme se za dalšími dobrodružstvími.
bíhala, přidáním dalších třpytek (prý typické je čím víc tím líp). Honza dostal sukýnku a čepičku. Velikosti nebyli ideální, bo místní slečny i pánové měří o dost cm méně. A následovala další série fotek. Fotky salón bude využívat k marketingovým účelům. Nakonec jsme jako honorář dostali oběd v krásné restauraci v rýžovém poli a jeli zpět na naši farewell party. Party měla začít v 3.30, začala v 5pm!!!! A trvala do 10pm, každý prezentoval, jak miluje svoji host family a co dělal v Indonésii, bylo nás 16. Ale nebojte náš výlet zde nekončí, jen končí náš projekt a přesouváme se za dalšími dobrodružstvími. 
Žádné komentáře:
Okomentovat